Dny příjemně ubíhají a máme tu poslední týden. Co se však zatím událo ještě zajímavého?
V pátek jsme měli na programu salsa lekci. Jelikož Torkild nesehnal lektora, který by dojel za námi, vyrazili jsme do Aarhusu. Štěstí bylo na naší straně a shodou náhod u Musik Husetu probíhali slavnosti tance a zrovna v pátek tu byla výuka salsy. Hned po večeři nás vzal náš oblíbený řidič Klaus autobusem na místo. (Pro zvídavé, cesta trvá zhruba 45 minut.)
Portančili jsme téměř dvě hodiny až do setmění. Na pódiu, které bylo umístěno jakoby na vodní ploše (ala fontánka) se tísnila hromada lidí. Lektorka se nám hodinu věnovala a pak jsme už tančili sami za doprovodu živé kapely. Byla to fakt sranda. Kolik lidí se sešlo a tančilo dohromady.
Dvě historky:
a) Vodní plošinka pod pódiem byůla bohužel značně nebezpečná. Alex nás chtěl všechny vyfotit a tak dlouho pozadu couval, abychom se mu vešly do záběru až nepříjemně spadl do vody. Na druhou stranu jsme se zase tímto dozvěděli, že naše milá slečna učitelka (28 let) je lesbička. Vzala ho do svého apartmánu, kde žije se svojí ženou - pozor, ano, čtete dobře, je vdaná. Takže drsný :-) Ať žije svoboda v Dánsku :-D
b) S Terkou jsme si povídaly a najednou s ek nám nachomýtl starší pán, zhruba tak přes 50 a začal na nás po slovensky. Že tady už zhruba 20 let žije a odkud jsme a tak. A rozhodně se prý nehodlá vracet domů. A mimochodem vypadal jak indián v jakési pletené hazuce, ale salsu se svoji partnerkou dost válel :-)
Večer jsme pak ještě brouzdali kolem řeky než nám jel autobus. Uprostřed Aarhusu je řeka, která byla původně zakrytá betonem, ale zhruba před pěti lety se město rozhodlo ji odkrýt a teď je takovou pestrou raritou v centru. Kolem je hromada předražených kavárniček a restaurací - pivo za 50 DKK! Co jsem zaznamenala, že na požádání vydají dečku, takže si můžete přijemně posedět i během chladivých nocí.
A o víkendu napíšu asi až se dostanu v klidu k počítači. Bohužel teď poslední týden byl celkem hektický. Nabitý program a hlavně každý už věděl, že je to poslední týden :-(
Lepší na to nemyslet, protože takovýhle tři týdny prázdnin už nikdy nezažiju. Ale dosti nostalgie. Aspoň napíšu, co nás čeká teď.
Momentálně balíme všechny saky paky. V šest hodin večer nás čeká party a ráno už v děvět hodin nás bude vyzvedávat autobus. Teda pouze ostatní, protože pro nás s Terkou přijede jjeí taťka. Teoreticky by to ani nebylo nutné, jeslikož vedení zařídilo odvoz i pro studenty jedoucí ne do Kodaně, ale do Odense. Jak milé od nich! :-)
No, a taky jsme dneska měli záverečnou zkoušku a theatre play. Zkouška probíhala v pohodě, ale nervy byly. Ve dvojích jsm enejdřív měli představit svoji dvojici, která tam s ámi byla a potom v angličtině mluvit o určitém tématu, které jsme si vylosovali. Torkild nás taky ještě zaskočil krátkým interview v dánštině.
A odpoledne vyčerpaní ze zkoušky, jsme měli po skupinkách vystoupení s naším velkolepým představením opět v dánštině. Byla to dost sranda a videa jsou ještě vtipnější.
Co by se dalo vytknout, že tyhle poslední dny se fakt těžko užívaly naplno, protože jsme museli ještě celkem hodně pracovat a po party už nebude čas se pořádně loučit. Asi to uteče jak voda.
2024 ©