Už týden před první adventní nedělí tady začala panovat vánoční nálada.
Ve škole nám zorganizovali vánoční večírek, kdy si každý připravil nějaké to cukrovíčko ze své země a potom jsme společně zpívali, tančili, jedli, pili, kouzlilo se a měli jsme se hezky. Musím pochválit náš český tým a linecké. Žádné kupované těsto prosím, ale ručně dělané. Sice nebyla linecá marmeláda, ale opravdu delicious. Ostatní to měli buď moc suché nebo mastné nebo podivné :-)
Další den jsme navštívili kulturní centrum pro děti - velice speciální a těžko popsatelné, o co jim tam vlastně jde. Pro ty, kdo jsou zaujatí a umí anglicky, mrkněte na link http://www.fyrtoejet.com/UK/aarstider.php
Pro ostatní jsou k dispozici fotky.
Večer jsme byli s Rasmusínem pozváni na večeři k Anně. Udělala vynikající lasagne a kuřátko a salát. Hlavně jsme byli společně a pokecali, takže to byl fajn večer.
Tyden natriskany programem pokracoval. V patek to byl Thanksgiving day v Kodani s deckama z kurzu. (opet viz fotky) Poprve jsem ochutnala krocana. Seslo se nas opravdu hodne. Kolovaly drby, ze se potom presuneme na nejakou party ala 80. leta. Takze kdyz uz nic, aspon jsme se s Terkou nahastrosily do satu. Nakonec z party seslo, ale aspon jsme byly za krasavice vecera. I bez tance to byla sranda.
Jenom v rychlosti jeste popisu nasi cestu tam, ktera teda byla jedna z nejhorsich. Mely jsme opet v planu jet stopem. Jelikoz ja jsem prisla ve ctvrtek pozde domu, tak jsme se rozhodla, ze do skoly nepujdu, abych mela cas se v klidu nachystat. Nakonec se to ukazalo jako spravne rozhodnuti, protoze vyuka stejne byla zrusena. Chtely jsme vyrazit na stopa kolem 13 a mam pocit, ze tentokrat jsem to byla vyjimecne ja, kdo nestihal. Takze jsme vyrazili neco po 14., dosly dolu do Lidla vratit lahve a spustil se lijak. Prebehly jsme do vedlejsiho obchodu podivat se, jestli nemaji destniky, ale kupodivu nemeli. Odhodlane jsme se prece jen rozhodly, ze vyrazime a nekdo se nad nami zmoklymi slepicemi smiluje. Lec NE! Staly jsme zhruba 15 minut, coz je celkem malo, ale k tomu abyste durch promokly to bohate staci. Znechucene, zmacene, s nezretelnymi vykriky nasrani misicimi se se smichem jsme dosly na bus a dojely na nadr a vzaly vlak. Bohuzel i tam jsme byly odsouzene stat - nebylo misto na sezeni.
Sobota pak byla co se tyce pocasi lepsi. Dojela jsem domu kolem obeda, Rasmus me vyzvedl na nadrazi a slo se na nakupy. Mely jsme to nacasovane tak, abychom prosli vanocni trhy a stihli Julemana, jak slavnostne rozzina vanocni strom a celou Odense.
Na vanocnich trzich vsechno vsude krasne vonelo. Bylo fajn videt, jak to maji jinde, i kdyz jsme slysela, ze letos je to v Brne - specialne na Zelnaku - taky dost pekny... :-)
Největší show však byl Juleman, ktery tady dětem nosí dárky. Vypadá jak Santa Claus, ale doslovný překlad je vánoční muž. Na pátou hodinu večerní jsme se přesunuli na náměstí před radnici, kde to mělo vypuknout. Přestože začalo lít jako z konve, dětí a rodičů bylo spousta. Po nějakých zabavných dánských promluvách z pódia, konečně odbily hodiny a požární žebřík vyvezl Julemana ke špičce stromu, který byl za pomocí "plamenometu" rozžehnut :-D A rozsvítila se i radnice, Danske Bank a girlandy v ulicích :-) Moc krása. A štěstí, že Rasmus jako překladatel byl se mnou, protože jsme takhl nepromeškali frontu na balíček sladkostí a že to byl hodně pěkný balíček ;-)
A objevila jsem boty proti dešti a jsou to prosím ala kožené balerínky! Páteční i sobotní déšť je řádně otestoval.
V neděli pak příjemně laděný týden před spoustou práce završila oslava narozenin u babičky :-D
Omlouvám se, že půlka je bez diakritiky, ale nějak jsem se v té rychlosti zapomněla.
2025 ©