Konečně. Myslím, že se mi na tomto dánském vzduchu bude psát lépe. Jsem tu teď skoro na 14 dní kvůli výzkumu k bakalářce a vztahu, který ustál konec Erasmu a vydržel a stává se tím pádem serióznějším a serióznějším.
Bez internetu, takže si článek předepisuju dopředu, na plotně se vaří čočka na kyselo a v pračce pere – domácí idylka, manžel na praxi :-P Poslouchám rádio. Víte, že bubínkáři Safri Duo jsou také z Dánska… a že Aqua ožila a má nové album… tati, mrk mrk, znamení… ;-)
Když jsem přistála na letišti u Kodaně, tak se mi obrovsky ulevilo. Nejenom, že jsem přežila – popis mé neurózy by vydal na další článek – ovšem taky proto, že je to vlastně takovej druhej domov. Vylezete z toho letištního prostoru, a přestože jsem tam byla poprvé, věděla jsem, který vláček vzít, jak na vlakáči najít další spoj, kde jsou záchody atd. Nerozumím, ale kolem sebe občas zaslechnu nějaké známé slovíčko a cítím se bezpečně. Všichni umí anglicky a jsem se v té svojí děsivé angličtině taky dost zdokonalila. To se musím pochválit a přiznat si bod. Nehraju na chyby, ale na to, že nemám bolesti břicha a horkej pot na čele předtím, než bych měla promluvit.
Taky jsem během toho půlroku zjistila, že není nad to bydlet sama, zařídit se a uspořádat se. Škoda akorát, že Dánsko nějak finančně nepodporuje studenty i po Erasmu – haha.
Nakonec ani to počasí zpětně nebylo tak šílený. Já jsem byla připravená na permanentní déšť, ale měli jsme vlastně hodně hezky. Celé září se vyvedlo a na jazykovém kurzu jsem si užila i koupání v moři. A asi jsem se nějak otužila, protože až skoro do prosince jsem chodila ve svých botičkách – ťapičkách.
Co mi doma chybí? Slaný máslo na každým rohu, ježdění na kole všude všude, nadšení pro okologisk potraviny , dánsky žvatlající blonďaté děti, lesní školky, pečení chleba ve škole, sbírání PETlahví/skla/plechovek a výměna za peníze (mimochodem úchylka se projevila i doma, když jsem se přistihla, že koukám kolem chodníku a zvyšuje se mi tep, když vidím pohozenou láhev), Bazar s arabským a tureckým zbožím, vánoční písně v rádiu, Lyngby, společné večeře s přáteli, blešáky, milí pokladní v Lidlu a asi mnoho víc.
Zamáčkněte slzu, pokud vám vytekla. Důležitá zpráva, že Erasmus mise splněna! (Akorát kromě toho, že jsme se moc neopíjela.)
Dánsku třikrát zdar. ZDAR, ZDAR, ZDAR